Listy, stonek a CAM fotosyntéza vanilky
Listy a stonek vanilky jsou zelené dužnaté orgány liány Vanilla planifolia, které obstarávají fotosyntézu typu CAM: rostlina přijímá oxid uhličitý hlavně v noci, ukládá ho do organických kyselin a ve dne ho z nich uvolňuje do Calvinova cyklu.
Jak vypadá list vanilky
List V. planifolia je střídavý, téměř přisedlý, velký, dužnatý a lesklý, podlouhle eliptický až úzce kopinatý, až 25 cm dlouhý a 8 cm široký. Žilky jsou četné, souběžné a nezřetelné, řapík krátký a silný (Bhattacharjee & Shiva, kap. 3).
Listy V. tahitensis jsou užší a tenčí, 16 až 25 cm dlouhé a 2 až 5 cm široké, tedy třikrát až sedmkrát delší než široké, s řapíkem průměrně 15 mm (Odoux & Grisoni 2010, kap. 13). Celkový přehled orgánů podává pilířové heslo Stavba rostliny vanilky.
Vnitřní stavba listu a průduchy
List vanilky je lysý, s homogenním mezofylem a průduchy na spodní straně. V mezofylu jsou buňky se svazky jehlicovitých krystalů (rafidů) (Bhattacharjee & Shiva, kap. 4).
U V. planifolia se mezofyl nedělí na palisádový a houbovitý parenchym a má 10 až 13 vrstev buněk. Průduchy jsou jen na spodní straně listu a je jich velmi málo, 2,75 na mm²; kutikula listu je silná 5,5 µm. Pro srovnání V. pilifera má 26 průduchů na mm² na obou stranách listu (Bhattacharjee & Shiva, kap. 4). Typ průduchů se v pramenech liší: srovnávací studie rodu uvádí tetracytické, pozorování u V. planifolia anomocytické (Bhattacharjee & Shiva, kap. 4).
Stonek a články
Stonek V. planifolia je zelený, dužnatý, křehký, ohebný, 1 až 2 cm silný a bohatě větvený (Bhattacharjee & Shiva, kap. 3). Má i průduchy: 2,07 na mm², pod kutikulou silnou 18,75 µm. Kůra má 12 až 16 vrstev buněk a 27 až 33 cévních svazků je ve stonku roztroušeno (Bhattacharjee & Shiva, kap. 4).
Listnaté druhy mají ve stonku pás sklerenchymu, který odděluje kůru od základního pletiva; bezlistým druhům chybí (Bhattacharjee & Shiva, kap. 4). V. tahitensis má stonek v průměru 8 mm silný a články 13 cm, někdy až 19 cm (Odoux & Grisoni 2010, kap. 13).
U bezlistých druhů rodu zajišťuje fotosyntézu zelený stonek. Tyto druhy rostou nejčastěji na horkých, suchých a slunných stanovištích a ztráta listů je u nich nejspíš přizpůsobením k šetření vodou (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14).
CAM fotosyntéza: proč vanilka přijímá CO₂ v noci
Vanilka patří k rostlinám s metabolismem CAM (Crassulacean acid metabolism), stejně jako sukulenty a další orchideje (Odoux & Grisoni 2010, kap. 15). CO₂ přijímá v noci a váže ho na fosfoenolpyruvát do čtyřuhlíkatých kyselin, jablečné a isocitronové; ve dne se kyseliny rozkládají a uvolněný CO₂ vstupuje do Calvinova cyklu (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 9).
Noční příjem potvrdil pokus v Kolumbii v nadmořské výšce 540 m. Rostliny V. planifolia pěstované při 8, 17, 31 a 67 % relativního osvětlení přijaly v noci průměrně 81,2 % veškerého CO₂ za 24 hodin. Nejdelší výhony, největší listovou plochu a nejvíce biomasy měly při 17 a 31 % osvětlení; při 67 % dosahovala fotosyntéza zhruba poloviny hodnot ze středního osvětlení a noční hromadění kyselin bylo nižší. Silný stín tedy fungování CAM výrazně neomezil, silné světlo ano (Revista Facultad Nacional de Agronomía Medellín, 2017). Řízení stínu na plantáži popisuje heslo Stín a světlo.
CAM zanechává stopu i ve vanilinu: obohacuje ho o izotop ¹³C (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 9). Rostliny CAM mají hodnoty δ13C od −10 do −30 ‰, takže je samotné δ13C od ostatních typů rostlin odlišuje obtížně (Odoux & Grisoni 2010, kap. 15). Využití při odhalování syntetického vanilinu vykládá heslo Izotopová analýza vanilinu.
Světlo, stín a poškození listů
Hluboký stín dává tenký stonek, malé listy a slabší kvetení a plodnost; při příliš silném slunci se listy spalují a žloutnou, rostliny pak v suchu slábnou a jsou náchylnější k hnilobě kořenů (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20). Spálené listy se nezotaví, protože jejich fotosyntetická schopnost je snížená (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 2).
Co to znamená v praxi
Dužnaté listy s málo průduchy a noční příjem CO₂ dělají z vanilky rostlinu stavěnou na šetření vodou, ne na plné slunce: nejlépe roste v polostínu a spálený list už rostlině nepomůže. Vanilku z různých původů nabízí kolekce Pravá vanilka.
Související hesla
- Stavba rostliny vanilky: kořeny, stonek, listy, květ a plod
- Izotopová analýza vanilinu: jak se pozná pravá vanilka
- Stín a světlo: jak zastínění ovlivňuje vanilku
- Rod Vanilla: kolik druhů vanilky existuje a které jsou aromatické
- Vanilla tahitensis (tahitská vanilka)
Zdroje
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 13, Morphological, Chemical, Sensory, and Genetic Specificities of Tahitian Vanilla
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 15, Authentication of Vanilla Products
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 20, Vanilla Production in India
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 2, Vanilla Diseases
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 9, Quality Control of Vanilla Beans and Extracts
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 14, Vanilla Phylogeny and Classification
- Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 3, The Genus and Species
- Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 4, Anatomy
- Díez, M. C., Moreno, F., Gantiva, E.: Effects of light intensity on the morphology and CAM photosynthesis of Vanilla planifolia Andrews, Revista Facultad Nacional de Agronomía Medellín 70 (1), 2017, odkaz
Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 7. 10. 2026.