Vzdušné a zemní kořeny vanilky

Vzdušné kořeny vanilky jsou kořeny, které vyrůstají z uzlů stonku naproti listům, obtáčejí oporu a drží na ní liánu; zemní kořeny rostou v půdě a mulči a zásobují rostlinu vodou a živinami. Oba typy kryje na povrchu tenká vrstva velamenu.

Kde a jak kořeny vanilky vznikají

Vzdušné kořeny jsou adventivní: vyrůstají z uzlů u listů, přichytí se k větvičkám nebo je obtočí a liána tak šplhá; v každém uzlu je pravidelně jeden list a jeden kořen (Bhattacharjee & Shiva, kap. 3). U V. planifolia jsou dlouhé, bělavé a asi 2 mm silné (Bhattacharjee & Shiva, kap. 3).

Rostlina začíná život v půdě a teprve později se může stát epifytem; kořeny slouží k příjmu vody a minerálních látek i k přichycení (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Většina rostlin má proto zároveň kořeny v půdě a kořeny přichycené ke kůře stromů (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 16). Místo kořenů na rostlině ukazuje pilířové heslo Stavba rostliny vanilky.

Velamen a vnitřní stavba kořene

Vzdušné i zemní kořeny mají na povrchu jednovrstevný velamen, jehož buněčné stěny jsou hladké nebo zdobené příčnými proužky. Pod ním leží rovněž jednovrstevná exodermis (Bhattacharjee & Shiva, kap. 4).

Oba typy kořenů se liší. Buňky kůry vzdušných kořenů obvykle obsahují chloroplasty, které v zemních kořenech nejsou, a zemní kořeny mají u téhož druhu širší buňky metaxylému (Bhattacharjee & Shiva, kap. 4). Kůra kořene V. planifolia má 11 až 13 vrstev buněk a cévní svazky jsou v kořeni uspořádány do kruhu (Bhattacharjee & Shiva, kap. 4).

Co dělají vzdušné kořeny

Vzdušné kořeny rostlinu drží, přijímají vlhkost a přispívají k výživě fotosyntézou; k minerální výživě přispívají jen omezeně (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 16; Bhattacharjee & Shiva, kap. 15).

Kořeny na kůře nesou méně mykorhizních hub než kořeny v půdě a v lesích Portorika byly pozorovány zdravé rostliny V. planifolia, které visely z větví bez jakéhokoli kontaktu kořenů s kůrou nebo půdou; to naznačuje, že dospělá rostlina mykorhizu k přežití nepotřebuje (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 16). Houbovým partnerům se věnuje heslo Mykorhiza vanilky.

Protože vanilka přijímá vodu listy i vzdušnými kořeny, považuje indická monografie za vhodné postřikové zavlažování a doporučuje udržovat relativní vlhkost vzduchu 65 % (Bhattacharjee & Shiva, kap. 15). Pokusy s příjmem živin vzdušnými kořeny ukázaly zlepšení růstu po aplikaci 25% Knopova roztoku (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20). V čínských oblastech se střídáním sucha a dešťů vede chybějící závlaha v suchém období k odumírání vzdušných kořenů a u rostlin trpících nedostatkem vody až k jejich úhynu (Odoux & Grisoni 2010, kap. 23).

Zemní kořeny a mulč

Kořenový systém vanilky je velmi mělký. Proto se minerální hnojiva mají používat jen silně zředěná (Bhattacharjee & Shiva, kap. 15) a hlavním zdrojem živin je hluboká vrstva rozloženého mulče nad kořeny a kolem nich (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20).

V Mexiku se mulč pokládá ve vrstvě 10 až 20 cm a šířce 50 až 100 cm po obou stranách opory, tam, kam kořeny porostou. Nová vrstva přibývá, jakmile kořeny vyrostou na povrch mulče, obvykle dvakrát až třikrát ročně (Odoux & Grisoni 2010, kap. 6). Opěrné stromy mají mít hluboké kořeny, aby s vanilkou nesoupeřily o živiny (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20). Složení mulče a výživu popisuje heslo Mulč a výživa vanilky.

Zakořeňování a hniloba kořenů

Řízek za optimálních podmínek zakoření už v prvním týdnu po výsadbě (Odoux & Grisoni 2010, kap. 6), v indických podmínkách za 4 až 8 týdnů (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20). Na plantáži se přehnutý výhon, který dosáhne země, zahrne v délce 2 až 3 článků, aby v uzlech zakořenil. Rostlina pak získává víc živin a je odolnější vůči Fusarium oxysporum (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 1).

Při hnilobě způsobené Fusarium kořeny nejprve hnědnou a odumírají; vzdušné kořeny po vniknutí do půdy rychle hynou, stonek ochabne a liána visí. Spodní 3 m liány mohou v některých případech shnít, zatímco horní část zůstává zelená (Odoux & Grisoni 2010, kap. 8). Průběh choroby popisuje heslo Fusarium: hniloba kořenů a stonku vanilky.

Co to znamená v praxi

Zdravé kořeny jsou podmínkou dlouhého života plantáže: mělký kořenový systém závisí na vlhkém, ale nepřemokřeném mulči, a každý nově zakořeněný uzel rostlině dodává živiny i odolnost. Vanilku z různých původů nabízí kolekce Pravá vanilka.

Související hesla

• Stavba rostliny vanilky: kořeny, stonek, listy, květ a plod
• Mykorhiza vanilky: houby, bez kterých orchidej neklíčí
• Fusarium: hniloba kořenů a stonku vanilky
• Mulč a výživa vanilky
• Voda a závlaha: suché období, kvetení a vlhkost

Zdroje

• Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 6, Cultivation Systems
• Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 8, Fungal Diseases of Vanilla
• Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 20, Vanilla Production in India
• Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 23, Vanilla Production in China
• Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 1, Mexican Vanilla Production
• Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 14, Vanilla Phylogeny and Classification
• Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 16, Mycorrhizal Relationships of Vanilla and Prospects for Biocontrol
• Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 3, The Genus and Species
• Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 4, Anatomy
• Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 15, Cultivation

Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 7. 10. 2026.

Zpět na Rejstřík vanilky