Opory vanilky: živé stromy a mrtvé tutory

Opory vanilky (tutory) jsou živé stromy nebo neživé sloupky, po kterých šplhá liána Vanilla planifolia. Živá opora dává rostlině oporu, stín i organickou hmotu; mrtvá opora z betonu, dřeva či bambusu slouží jen fyzicky a stín pak zajišťuje síť.

Jaké stromy slouží jako živé opory

Nejčastěji rychle rostoucí stromy a keře. Celosvětově se sází Erythrina, Gliricidia sepium, Leucaena leucocephala, Casuarina equisetifolia, Jatropha curcas a v Indii Plumeria alba (Odoux & Grisoni 2010, kap. 6). Erythrina a Gliricidia vážou vzdušný dusík a v Mexiku se jim říká „pichoco“ a „cocuite“ (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 1). Vhodné jsou větvící se stromy s hrubou kůrou a malými listy (Bhattacharjee & Shiva, kap. 14). Základní nároky na oporu shrnuje heslo Pěstování vanilky.

V Indonésii převládá gamal (Gliricidia) a lamtoro (Leucaena) ve sponu zhruba 1,0 × 1,5 m, respektive 1,5 × 2,0 m (Odoux & Grisoni 2010, kap. 19). Ve Francouzské Polynésii jsou oblíbené „piti“ (Gliricidia) a „pignon d'Inde“ (Jatropha curcas), dále Hibiscus tiliaceus, ibišek čínský a nono (Morinda citrifolia) (Odoux & Grisoni 2010, kap. 24). V Indii se užívá také moruše, kávovník liberijský a kokosové či arekové palmy (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20; Bhattacharjee & Shiva, kap. 14).

Gliricidia, Jatropha, nebo pomerančovník

Gliricidia roste rychle, s vanilkou nesoupeří o dusík, ale vyžaduje častý řez. Jatropha se řeže méně, protože v suchém období sama shazuje listy, a to právě v době, kdy se u vanilky spouští kvetení (Odoux & Grisoni 2010, kap. 24). Gliricidia po řezu hostí mnoho mšic, výskyt potyvirů však oproti oporám bez mšic nezvyšuje (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7).

Pomerančovníky v mexickém Veracruzu mají pevné, do stran rostoucí větve, které unesou mnoho výhonů a celoročně dávají polostín. Systém je dobře provětraný, s malým výskytem chorob, vanilka kvete obvykle ve druhém roce a odpadá investice do výsadby opor (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 1; Odoux & Grisoni 2010, kap. 22). Hustotu výsadby a výnosy podrobně rozebírá heslo Intenzivní vs. tradiční pěstování.

Jak se živé opory zakládají a řežou

Opora se sází s předstihem. Indická doporučení počítají s výsadbou nejméně 6 měsíců před vanilkou, ve sponu 1,2 až 1,5 m v řadě a 2,5 až 3,0 m mezi řadami, tedy 1 600 až 2 000 opor na hektar, a s větvením koruny ve výšce 120 až 150 cm (Bhattacharjee & Shiva, kap. 14). V mexické monokultuře se vysazuje 1 000 až 5 000 opor na hektar a vanilka přichází po roce, až opory dávají asi 50 % stínu (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 1).

Řez probíhá dvakrát až třikrát ročně v období dešťů. Odstraňují se silné středové větve asi 40 cm od rozvětvení, aby vznikla koruna tvaru slunečníku; tenké větve se rozštípají a přidají k patě opory, silné se z porostu odnesou (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 1). V Kostarice se u opadavých stromů řez posouvá blíž k létu, aby strom obrazil mladými listy, které v suchu neopadají (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 3). Vliv řezu na světlo popisuje heslo Stín a světlo. Odplozené staré části lián se mají pravidelně odstraňovat, jinak opory zhruba po dvou letech váhu lián a lusků neunesou (Bhattacharjee & Shiva, kap. 15).

Mrtvé opory: beton, dřevo, cihly

Betonová opora nesoupeří s vanilkou o kompost (Odoux & Grisoni 2010, kap. 24), neživé opory ale vždy vyžadují umělý stín. Dřevěné sloupky trouchniví a napadají je termiti, na drátech a tyčích se mladé části liány snadno lámou (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20). Ve stínovacích domech se staví 4 000 až 5 000 opor na hektar, v rozestupu 1 až 1,5 m v řadě a 2 až 2,5 m mezi řadami (Odoux & Grisoni 2010, kap. 6).

Čína zkoušela duté sloupky z cihel, liány se na nich ale zaplétaly a nahradily je betonové, dřevěné nebo bambusové sloupky spojené dráty, přehledné, ale drahé (Odoux & Grisoni 2010, kap. 23). V Austrálii se osvědčily dřevěné kůly vysoké 3 m s příčkou ve výšce 1,2 až 1,5 m (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 5).

Co to znamená v praxi

Opora určuje mikroklima, hustotu výsadby i to, jak rychle porost začne plodit; na pomerančovnících a ve stínovacích domech vanilka kvete obvykle už ve druhém roce (Odoux & Grisoni 2010, kap. 6). Vanilku z různých původů nabízí kolekce Pravá vanilka.

Související hesla

Zdroje

  • Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 6, Cultivation Systems
  • Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 7, Virus Diseases of Vanilla
  • Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 19, Vanilla Production in Indonesia; kap. 20, Vanilla Production in India; kap. 22, Vanilla Production in Mexico; kap. 23, Vanilla Production in China; kap. 24, Vanilla Production in French Polynesia
  • Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 1, Mexican Vanilla Production; kap. 3, Vanilla Production in Costa Rica; kap. 5, Vanilla Production in Australia
  • Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 14, Supports to Grow Vines; kap. 15, Cultivation

Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 7. 10. 2026.

Zpět na Rejstřík vanilky

Späť na blog