Které viry napadají vanilku?

Do roku 2010 bylo z vanilky popsáno 10 druhů virů. Nejvýznamnější jsou virus mozaiky cymbidia (CymMV), sedm druhů potyvirů a virus mozaiky okurky (CMV); méně významný je ORSV.

Jak se viry vanilky šíří?

CymMV hlavně infikovanými řízky a nástroji, při ručním opylování a stáčení lián; potyviry a CMV přenášejí mšice z plevelů a doprovodných plodin.

Dá se viróza vanilky vyléčit?

Ne, virózy chemicky vyléčit nelze. Zbývá prevence: řízky prověřené na viry, dezinfekce nástrojů, odstraňování nemocných rostlin a plevelů a sítě proti hmyzu ve stínovacích domech.

Poznám virózu vanilky podle listů?

Ne vždy. CymMV bývá na vanilce většinou bezpříznakový, a přesto může snížit růst stonku až o 40 %; spolehlivou diagnózu dá jen laboratorní test.

Kde jsou virózy vanilky nejčastější?

V intenzivních systémech, zejména ve stínovacích domech, kde infekce přesáhly 50 % lián dva roky po výsadbě. Ve Francouzské Polynésii a Indii jsou vážným problémem, v porostech pod lesem byly potyviry do roku 2010 zaznamenány nejvýš výjimečně.

03. 10. 2026 PharmDr. Dominika Klánová

Virové choroby vanilky

Virové choroby vanilky jsou onemocnění vanilkové liány způsobená rostlinnými viry, které se šíří celou rostlinou a nelze je vyléčit. Do roku 2010 bylo z vanilky popsáno 10 druhů virů; hlavní jsou virus mozaiky cymbidia (CymMV), potyviry a virus mozaiky okurky (CMV).

Které viry vanilku napadají

Nejvýznamnější jsou tři skupiny: CymMV, potyviry a CMV. Infekce vanilky virem byla poprvé prokázána ve Francouzské Polynésii v roce 1986; publikovali ji Wisler a kol. v roce 1987 (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7).

CymMV je nejrozšířenějším virem orchidejí; na vanilce byl zjištěn mimo jiné na Madagaskaru, Réunionu a v Indii. Potyvirů bylo na vanilce určeno sedm druhů, mezi nimi kmeny DsMV (dříve Vanilla mosaic virus) a WMV (dříve Vanilla necrosis virus). CMV se na vanilce prokázal na počátku 21. století. Virus ORSV (rod Tobamovirus) se na vanilce vyskytuje vzácně (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7).

Jak virózu poznat

Často vůbec ne, protože řada infekcí probíhá bez příznaků. CymMV bývá na vanilce většinou bezpříznakový, občas vyvolá chlorotické nebo nekrotické skvrnky na listech; i bez příznaků může snížit růst stonku až o 40 % (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7). Spolehlivou diagnózu dá jen laboratorní test (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7).

Potyviry způsobují mozaiku a deformace listů, někdy s nekrózami i na stonku; nejvýraznější jsou na mladých listech (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7). U nekrózy stonku se na stonku tvoří hnědé nekrotické skvrny dlouhé 1 až 15 mm, které stonek obemknou a liána vadne a hyne (Bhattacharjee & Shiva, kap. 24). CMV deformuje listy a výhony a napadené rostliny bývají neplodné, protože květy se nevyvinou nebo nemají životaschopný pyl (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7).

Jak se viry šíří

U CymMV je hlavním přenašečem člověk: infikovanými řízky a nástroji. U CymMV a ORSV nejsou známí hmyzí přenašeči; šíří se mízou přes drobná poranění. CymMV se do porostu dostává s řízky a dál se šíří při ručním opylování a stáčení lián (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7). Potyviry a CMV přenášejí mšice neperzistentním způsobem, kdy k přenosu stačí několik sekund až minut sání. Zdrojem bývají plevele a doprovodné plodiny: na Madagaskaru byl BCMV z vanilky shodný s izolátem z plevele Senna, ve Francouzské Polynésii je hlavním rezervoárem CMV plevel Commelina diffusa (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7). Mšice Myzus persicae přenáší i virus mozaiky vanilky (VMV) (Bhattacharjee & Shiva, kap. 24; Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 2).

Kde jsou virózy rozšířené

Hlavně tam, kde se pěstování zintenzivnilo. Ve Francouzské Polynésii a Indii představují vážný problém, z Mexika nejsou vědecky doloženy škody (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 2). V Indii se výskyt nekrózy stonku pohyboval průměrně od 0 do 10 %, v některých zahradách až 60 % (Bhattacharjee & Shiva, kap. 24). Na Komorách průzkum nenašel jedinou infikovanou liánu (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7). Nejsilnější infekce, přes 50 % lián dva roky po výsadbě, byly zjištěny ve stínovacích domech; v porostech pod lesem byly potyviry do roku 2010 zaznamenány nejvýš výjimečně (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7). Rozdíl obou systémů popisuje heslo Intenzivní vs. tradiční pěstování.

Jak se virózám předchází

Pouze prevencí, protože virózy chemicky vyléčit nelze (Bhattacharjee & Shiva, kap. 24). Základem je sadbový materiál prověřený na viry. Ve Francouzské Polynésii se od roku 2003 osvědčil postup: řízky bez virů, stínovací domy kryté sítí proti hmyzu, okamžité odstraňování nemocných rostlin, dezinfekce nástrojů a odstranění plevelů, zejména C. diffusa (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7). Doporučuje se také nepřevážet infikované řízky mezi oblastmi (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 2). Odborná literatura (2010) neuvádí komerční odolnou odrůdu ani přirozenou odolnost u V. planifolia; částečnou odolnost vůči CymMV prokázala V. pompona (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7). Zásady množení shrnuje heslo Množení řízky.

Co to znamená v praxi

Kvalitní lusk začíná zdravou liánou. CMV může rostlinu připravit o plodné květy a CymMV oslabuje růst, aniž by byl vidět; vliv CymMV na aromatické látky lusků odborná literatura do roku 2010 nepopsala (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7). O stabilitě nabídky rozhoduje hygiena množení a péče o porost dlouho před sklizní. Přehled druhů vanilky a jejich původů najdete v kolekci Pravá vanilka.

Související hesla

Zdroje

Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 7, Virus Diseases of Vanilla
Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 2, Vanilla Diseases
Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 24, Insect-Pests, Diseases and their Management

Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 3. 10. 2026.

Zpět na Rejstřík vanilky

Predchádzajúci článok Ďalší článok

Vanilka Madagaskar (Bourbon)