Vanilka v koloniálním Mexiku (16. až 19. století)
Vanilka v koloniálním Mexiku je období od španělského dobytí v roce 1520 do poloviny 19. století, kdy bylo Nové Španělsko a později nezávislé Mexiko hlavním zdrojem vanilky pro Evropu; vedle něj se do Evropy vyvážela i planá vanilka z dalších částí tropické Ameriky.
Kdo vanilku v Novém Španělsku kupoval?
Bohatí Španělé a duchovenstvo. Kakao i vanilka se prodávaly na trhu, ale dovolit si je mohli jen nejbohatší a klérus (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16). Kakaové nápoje, často s vanilkou, se mezi španělskou elitou v Mexiku rozšířily do poloviny 16. století: čokoládu bylo možné pít i v některé postní dny nařízené církví a zahnala hlad (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 4). V 80. letech 16. století je v koloniálním Mexiku a Guatemale doložena horká čokoláda ochucená vanilkou a cukrem (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8). Předkoloniální použití popisuje heslo Vanilka u Aztéků.
Odkud vanilka pocházela, než se začala pěstovat?
Převážně z divokých rostlin. Do 50. let 18. století se podle Handbooku vanilka v Mexiku sbírala z divokých populací různých druhů (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8); mimo Mexiko, na území dnešního Belize a Guatemaly, ji v 16. a 17. století v sadech pěstovali mayští Manche Chol (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 4).
Anglický pirát William Dampier v 60. letech 17. století popsal u Bocas del Toro, jak domorodí obyvatelé lusky suší na slunci a levně prodávají Španělům, kteří je natírají olejem; sám se je tam pokoušel kuringovat a neuspěl. U Caibooky v zátoce Campeche zaznamenal, že lusk stál mezi Španěly v Západní Indii tři pence, prodávali ho drogisté a hojně se používal k parfemaci čokolády, někdy i do tabáku (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8).
Kdy začalo pěstování ve Veracruzu?
Prameny se liší. Podle kapitoly 16 knihy Odoux & Grisoni rostla vanilka do konce 17. století jen divoce a domestikace spočívala v řezání lián a jejich vysazování blíže k sobě v lese (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16). Handbook klade nejstarší doklad pěstování v sadech (vainillales) do 60. let 18. století v oblastech Colipa, Misantla a Papantla; jeho tabulka uvádí rok 1750 (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8). Pěstovali převážně Totonakové.
Proč byl klíčový přístav Veracruz?
Byl přes 300 let jediným legálním přístavem pro obchod se Španělskem. Přes Veracruz muselo do Španělska i kakao z Cartageny a La Guairy, takže sady u Papantly ležely pro evropský trh ideálně (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8).
Jak fungoval obchod v Papantle?
Přes výkupce. Po roce 1875, kdy se do Mexika dostalo ruční opylení, se podle kapitoly 16 knihy Odoux & Grisoni většina vanilky prodávala zelená do zpracoven casas de beneficio a sušené lusky prodávali evropsko-mexičtí obchodníci do Evropy a Ameriky. Zprvu se počítaly po tisících, pak se prodávaly po 100 kusech a později na libry v rolích po 3 až 5 librách. Na přelomu 19. a 20. století putovaly lusky v plechových a cedrových bednách na mulách do Tecolutly a dál na plochých člunech, nebo k železnici v Tezuitlanu a odtud do přístavu Veracruz. Mnozí výkupci (beneficiadores) drželi Totonaky v dluhové závislosti a neprozrazovali jim prodejní ceny (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16).
Papantelský monopol od 60. let 18. do 40. let 19. století trval i po nezávislosti Mexika v roce 1821 a ukončilo ho až ruční opylení; do 60. let 19. století Mexiko nahradil Réunion (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8); podle kapitoly 1 Handbooku Mexiko předstihly do roku 1870 francouzské kolonie v Indickém oceánu, zejména Réunion a Madagaskar (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 1). Španělé a Francouzi tehdy mexickou vanilku téměř přestali objednávat a poptávku udržela americká výroba zmrzliny. Většina mexické vanilky mířila do USA, do Evropy jen do počátku 20. století (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8; Odoux & Grisoni 2010, kap. 16). Širší souvislosti shrnuje heslo Historie vanilky, osobnosti pilíř Osobnosti v historii vanilky.
Co to znamená v praxi
Rozdělení práce z doby koloniálního obchodu přetrvalo: podle knihy z roku 2010 prodává většina mexických pěstitelů zelené lusky překupníkům nebo přímo zpracovatelům (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16 a 22). Vanilla planifolia z původního mexického pěstovaného materiálu se nejpozději v 19. století dostala do Asie a Afriky (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 1); lusky tohoto druhu z Ugandy a Madagaskaru nabízí kolekce Pravá vanilka.
Související hesla
- Osobnosti v historii vanilky: od Aztéků po vanilin
- Vanilka z Mexika: Veracruz, Papantla
- Totonakové: první pěstitelé vanilky
- Historie vanilky od Aztéků po dnešek
- Jak vanilka dorazila do Evropy
Zdroje
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 16, Vanilla Use in Colonial Mexico and Traditional Totonac Vanilla Farming (P. Rain, P. Lubinsky); kap. 22, Vanilla Production in Mexico
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 8, Origins and Patterns of Vanilla Cultivation in Tropical America (1500 až 1900) (P. Lubinsky a kol.)
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 1, Mexican Vanilla Production; kap. 4, Vanilla Production in the Context of Culture, Economics, and Ecology of Belize
Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 6. 10. 2026.