Vanilka z Papuy Nové Guineje

Vanilka z Papuy Nové Guineje je vanilka vypěstovaná v Papui Nové Guineji (PNG), kde farmáři pěstují Vanilla tahitensis i Vanilla planifolia. Jako nový původ se prosadila během vanilkové krize let 1999 až 2004; na jejím konci pokrývala více než 20 % světové potřeby lusků.

Jaké druhy vanilky se v Papui Nové Guineji pěstují

V. tahitensis i V. planifolia. Farmáři v PNG pěstují oba druhy (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 12). Kapitola o těkavých látkách řadí PNG vedle Tahiti a části Indonésie k oblastem, které produkují hlavně V. tahitensis (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 11); kapitola o kostarickém hybridu uvádí PNG mezi zeměmi komerčního pěstování V. planifolia i mezi oblastmi, kde se pěstuje V. tahitensis (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 15). Kapitola o kontrole kvality přiřazuje lusky z PNG k V. tahitensis, V. hapape nebo možná V. politi (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 9).

Na Nové Guineji rostou i původní druhy rodu Vanilla, například V. giulianettii, V. kaniensis, V. kempteriana, V. utteridgei a V. wariensis (seznam podle Govaerts et al. 2008 v Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14).

Jak se Papua Nová Guinea stala producentem

Jako nový původ na přelomu tisíciletí. Ruční opylení umožnilo komerční pěstování v rovníkových oblastech, mezi nimiž kniha jmenuje Madagaskar, Indonésii, PNG a Indii (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 6). Laboratoř na Rutgers University publikovala v roce 1993 rozbory lusků ze sedmi oblastí, mezi nimiž PNG nebyla; od té doby se pěstování rozšířilo do nových oblastí včetně Indie, PNG a Ugandy (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 11).

Rozhodující byla krize: koncem roku 1999 začaly ceny lusků růst, po cyklonu na Madagaskaru byly koncem roku 2003 patnáctkrát vyšší než v roce 1999 a v roce 2004 se zhroutily. Během krize se vysazovaly nové rostliny v tradičních i nových původech a po ní madagaskarským farmářům konkurovaly nové původy: Uganda, Indie a PNG. Na konci krize PNG produkovala více než 20 % světové potřeby vanilkových lusků (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7).

Co se s produkcí stalo po roce 2004

Klesala. Na podzim 2009 hlásily Indie, Indonésie a PNG významný pokles produkce. Mnoho farmářů odradily nízké ceny a v těchto zemích byl znepokojivě velký podíl rostlin vytrhán a nahrazen rýží, kukuřicí nebo hřebíčkovcem (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7).

Jak se v PNG vanilka množí a jaké má choroby

Pett a Kembu (1999) zkoušeli v PNG mikropropagaci V. tahitensis a V. planifolia: nejlépe rostly explantáty ze střední části rostliny, explantáty z báze a špičky daly více výhonů, u linií V. tahitensis se projevila genetická variabilita a růst podpořil benzyladenin v dávce 0,5 mg/l (Bhattacharjee & Shiva, kap. 11). Houbové choroby jsou v PNG, stejně jako v Indonésii, na Madagaskaru, v Indii, Mexiku a Portoriku, významnou překážkou pěstování (Odoux & Grisoni 2010, kap. 8). Příznaky podobné potyvirům popsal Kokoa (2000) v práci o chorobách vanilky v provincii East New Britain (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7).

Jak vanilka z PNG voní a kolik má vanilinu

Slabě. Aroma lusků z PNG je slabě květinové a parfémové s anýzovými tóny, chuť i vůně jsou celkově slabé (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 9). Extrakty z indonéských lusků a lusků z PNG mají méně vyrovnaný obsah vanilinu a v průměru méně než 0,14 % na jednonásobný extrakt; poměry vanilinu k dalším složkám, používané k ověření pravosti, pro PNG podle Handbooku (2011) nebyly k dispozici (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 9).

Zelené plody jsou velmi proměnlivé: rozbory šarží z PNG v roce 2006 ukázaly u některých plodů V. planifolia přes 20 % glukovanilinu v sušině (Odoux & Grisoni 2010, kap. 10).

Proč se PNG objevuje za „tahitskou“ vanilkou

Protože označení „Tahitian“ udává původ, ale používá se ve smyslu druhu. Studie extraktů z obchodů v USA uvádí, že některé extrakty označené jako čistě tahitské ve skutečnosti pocházely z PNG; v souboru byl i extrakt označený přímo „PNG Tahitensis Vanilla“ (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 12).

Co to znamená v praxi

U extraktů a lusků s označením „tahitská“ rozlišujte druh (V. tahitensis) a zemi původu, protože nemusí jít o Tahiti. Slabé aroma popsané u lusků z PNG zohledněte při dávkování; přehled původů najdete v kolekci pravá vanilka.

Související hesla

Zdroje

  • Odoux, E., Grisoni, M. (eds.) 2010, Vanilla, CRC Press, kap. 7, Virus Diseases of Vanilla; kap. 8, Fungal Diseases of Vanilla; kap. 10, Anatomy and Biochemistry of Vanilla Bean Development
  • Havkin-Frenkel, D., Belanger, F. (eds.) 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, Wiley-Blackwell, kap. 6, Curing of Vanilla; kap. 7, Fair Trade: The Future of Vanilla?; kap. 9, Quality Control of Vanilla Beans and Extracts; kap. 11, Volatile Compounds in Vanilla; kap. 12, A Comprehensive Study of Composition and Evaluation of Vanilla Extracts in US Retail Stores; kap. 14, Vanilla Phylogeny and Classification; kap. 15, Molecular Analysis of a Vanilla Hybrid Cultivated in Costa Rica
  • Bhattacharjee, S. K., Shiva, K. N., Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 11, Micropropagation

Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 3. 10. 2026.

Zpět na Rejstřík vanilky

Späť na blog