Vanilla mexicana: Millerův druh a záměna názvů
Vanilla mexicana je divoký neotropický druh vanilky s tenkými stonky a listy, rozšířený od jižní Floridy a Mexika po tropickou Ameriku. Patří k nejpůvodnější skupině rodu, velmi obtížně se pěstuje a není doloženo, že by plody tvořily aromatický vanilin. Jeho jméno bývá zaměňováno s pravou vanilkou.
Kde Vanilla mexicana roste a jak vypadá
Roste od jižní Floridy přes Mexiko po tropickou Jižní Ameriku (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Je typickým zástupcem skupiny, kterou Portères vedl jako sekci Foliosae, podsekci Membranaceae: drátovité tenké stonky, tenké listy, krátké vzdušné kořeny a květy, jejichž pysk není srostlý se sloupkem a nemá štětiny, chlupy ani šupiny typické pro jiné vanilky. Plody mají sklon vysychat na liáně a podélně pukat (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14; Odoux & Grisoni 2010, kap. 1). U některých druhů této skupiny vyrůstají květy jednotlivě v paždí listů. Rostliny rostou na vlhkých stinných místech s půdou bohatou na organickou hmotu (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14).
Proč je to nejpůvodnější vanilka
Molekulární studie ukázaly, že skupina s tenkými listy stojí na bázi rodu, vedle všech ostatních druhů (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Skupina je označována za nejprimitivnější ze všech druhů vanilky; na fylogenetickém stromu ji vedle V. mexicana zastupuje V. edwallii (Odoux & Grisoni 2010, kap. 1). V synopsi Soto Arenase a Cribba (2010) tvoří druhy s blanitými listy podrod Vanilla, ostatní druhy podrod Xanatha (Odoux & Grisoni 2010, kap. 1 a 2). Přehled celého rodu je v hesle Druhy vanilky.
Proč se Vanilla mexicana nepěstuje
Protože se velmi obtížně přesazuje i pěstuje a není doloženo, že by plody tvořily aromatický vanilin (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Obtíže se vysvětlují nejspíš úzkým vztahem k mykorhizním houbám (Odoux & Grisoni 2010, kap. 1). Na rozdíl od většiny vanilek se V. mexicana množí pouze pohlavně, semeny; nedaří se ani umělé množení řízky (Odoux & Grisoni 2010, kap. 2).
Jak vznikla záměna názvů
Jméno V. mexicana stojí u počátků pojmenování rodu, kdy se jednotlivé vanilky ještě nerozlišovaly. Charles Plumier popsal z Antil tři typy vanilky a jeho pojetí rodu převzal Philip Miller, první, kdo rod popsal podle Linného systému; proto rod nese jméno Vanilla Plumier ex Miller. Není jasné, zda některý z Plumierových typů byl V. planifolia. Linné pojmenoval první vanilku, kterou popsal, Epidendrum vanilla, což odpovídá V. mexicana (Species Plantarum, 1753) (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8).
Handbook klade Millerův popis rodu do roku 1754 (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8), oficiální publikace s rozlišením V. mexicana a V. axillaris pochází z roku 1768 (Odoux & Grisoni 2010, kap. 4). Miller v ní nejprve rozlišil „dvě nebo tři odrůdy“ lišící se barvou květů a délkou lusků a pak je uznal jako dva druhy; rostliny, které tak popsal, zahrnovaly nejméně dnešní V. planifolia a V. pompona (Odoux & Grisoni 2010, kap. 4).
Důsledky trvají. „Vanilla mexicana P. Miller“ se uvádí jako synonymum V. planifolia, vedle V. aromatica a V. fragrans (Bhattacharjee & Shiva, kap. 3). Cameron naopak vede V. mexicana jako samostatný druh se zcela jinou stavbou květu (Odoux & Grisoni 2010, kap. 1; Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Podobně V. inodora Schiede je uváděna jako synonymum V. mexicana (Odoux & Grisoni 2010, kap. 2), zatímco kontrolní seznam druhů ji vede samostatně (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Pravá vanilka se dnes označuje V. planifolia, se synonymem V. fragrans (Odoux & Grisoni 2010, kap. 2); její lektotyp pochází z řízků pěstovaných v Anglii a popsaných roku 1808 v Paddingtonu (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8).
Co to znamená v praxi
Jméno „Vanilla mexicana“ ve starších textech nemusí znamenat divoký druh, ale také pravou vanilku. U historických receptů, specifikací nebo herbářových údajů je proto potřeba ověřit, v jakém smyslu je jméno použito. Kulínářsky významná vanilka z Mexika je V. planifolia; tentýž druh tvoří například Vanilkové lusky Madagaskar 16 cm Gourmet.
Související hesla
- Druhy vanilky: pěstované, aromatické a divoké
- Rod Vanilla: 110 druhů orchidejí
- Vanilla planifolia (pravá vanilka)
- Vanilla pompona
- Mykorhiza vanilky
Zdroje
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 1, Vanilloid Orchids: Systematics and Evolution
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 2, Evolutionary Processes and Diversification in the Genus Vanilla
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 4, Vanilla in Herbaria
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 8, Origins and Patterns of Vanilla Cultivation in Tropical America
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 14, Vanilla Phylogeny and Classification
- Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 3, The Genus and Species
Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 4. 10. 2026.